Simonko,
těžko uvěřit, že už je Robbiemu rok a jeden měsíc. Celou tu dobu se ti chystám napsat a vychválit tě do nebes ale znáš to, pořád něco, když ne ukrutný nevyspání, tak tisíce jiných priorit, které zaplňují seznamy neustále. Každopádně TEĎ jsem usedla a chystám se dopsat chválu neskutečnou na tvou osobu. Jsem moc ráda, že jsem tě poznala na přednáškách před porodem. Hodně mi daly. Ale víc než osbsah přednášky, tak tvá esence, tvuj přístup k životu, k porodu, k mamikách očekávajícím, plných strachů, úzkostí a radostí...Tvé uzemnění a přitom hluboké vhledy a nadhled mi byly velmi blízké už tenkrát. Jak víš, tak svou dulu jsem měla už někde jinde domluvenou a poté se zdánlivě náhodou a najednou sešlo více okolností a z jiné duly doslova sešlo ... vzpomněla jsem si na tebe a zkusila jsem troufale požádat o pomoc při porodu. Byla jsem nadšená, že si na mě měla čas a tolik žen zrovna nerodilo i když, až později jsme se tomu zasmály, že ten samý den zrovna rodila jiná tvá klientka..jeden z mých strachů, že budeš jinde...
Moc si vážím našeho vzájemného naladění, lásky k mantrám, vnitřnímu klidu a společnéhu humoru, který jsme sdílely i s porodní sestrou z podolí - ta prima žena ze staré boleslavi. Pak už trochu přešel humor a ty si stále byla oporou, kotvou, která držela, ale neškrtila, netáhla...zkusily jsme vše a ty si mě prováděla úplně božsky a akorát pro mě...dostatečně uzemněně s přesnou dávkou ezo pro mě, ani málo, ani moc..cítila jsem se s tebou bezpečně, dobře, opečovávaně. věřila jsem ti a to zůstává. při robbieho ročních narozeninách jsme si s garym pouštěli videa a koukali znova na fotky...plákla jsem si radostí a vděkem, že tě znám, že si u toho s náma byla a že je náš poklad s námi.
Děkuju ti z celého srdce i za docházení domů na kontrolu po porodu a lekce vaničkování, které jsme si moc užili...než tedy robbie o krapet vyrostl a už to chtělo bazén myslím na tebe moc často a věřím, že se brzy shledáme. přeju i ostatním ženám tak krásnou zkušenost, kterou já zažila s tebou.
Lenka